Návod na pěstování paulovnií

Návod na pěstování paulovnií

 

Zde je stručný a snad přehledný návod na pěstování paulovnií

Sazenice i stromky prvním rokem vysazujeme až po posledních nočních mrazících v květnu, mráz listy hned spálí, to platí pro mráz na jaře i na podzim. U mladších rostlin, které již přezimovaly v zemi venku, je dobré co nejvíce oddálit tvorbu pupenů a listů až do května. Pokud se totiž na jaře oteplí a rostliny začnou příliš brzy růst, hrozí pak, že noční mrazíky pupeny s novými listy spálí. Paulovnie sice dobře regeneruje, takže znovu bez problémů obrazí, ale zbytečně tak přijde i o několik týdnů růstové sezóny. Možné je zakrýt kmínek bílou netkanou textilií. Sadba by měla být do dobře provzdušněné a pro vodu dobře propustné půdy, která rychle nevysychá (takže ne jílovitá, ale ani ne příliš písčitá). Měla by mít také dostatek živin, aby rostliny dobře tvořily kořenový systém. To je prvním rokem nejdůležitější - čím bohatší kořenový systém, tím lepší přežití první zimy, tím rychlejší růst, větší listy, lepší vyzrávání prvního dřeva ke konci vegetační sezóny. Čím nižší nadmořská výška, tím lepší (já jsem ve 355 m n. m.). Paulovnie je ale samozřejmě možné pěstovat i ve vyšších polohách, než ve které žiju já. Uvádím zde postup doporučovaný, který jsem ale sám zatím nikdy neaplikoval.  Často je dopručováno v prvních letech paulovnii vždy seříznout u země, nechat jen pahýl, který dalším rokem obrazí. Po několika letech bude natolik silný a bude mít tak dobře vybudovaný kořenový systém, a bude aklimatizovaný, že by měl vydržet i zimy ve vyšších nadmořských výškách (zvláště odolné odrůdy). Paulovnie totiž v mládí rostou tak, že nasazují stonky poměrně dlouhé, ale z větší části dužnaté - ty jsou samozřejmě vůči většímu mrazu méně odolné. Důležité je tedy vyzrávání dřeva na podzim. K tomu je zapotřebí dostatek minerálů v půda - hlavně draslík (možno přidávat popel ze dřeva). Pro rychlý růst je zapotřebí dusík a pro květ fosfor (klasicky hnojivo NPK). Pokud budete ovšem paulovnii pravidelně seřezávat u země nebo držet řezem jako keř, pak nebude kvést (bude ale dělat velké listy). Stanoviště by mělo mít nejlépe jižní, jihozápadní nebo jihovýchodní orientaci, a pokud bude nějak chráněné od severu, bude to ještě lepší. Prvním rokem jsou totiž paulovnie ještě celkem choulostivé, mrazuvzdornost uváděnou až - 28°C získávají až později po zdřevnatění a vytvoření silného kořenového systému. Na zimu mladé sazenice (sazenice ze sadbovačů 7x7 cm zakoupené již později v létě nebo na podzim, které příliš už nevyrostou) prvním rokem zaštípneme asi 5 cm nad zemí - toto uděláme zhruba v listopadu (podle počasí), kdy už jsou listy spálené prvními slabými mrazíky a paulovnie zatahuje živiny směrem ke kořenům. Většina rostliny odumře a zůstane živá jen spodní část - toho se nelekejte, je to naprosto normální pro jednoroční sazenice (může se ale stát, že paulovnie vyroste tak moc, že zdřevnatí i do více než metru, což se stalo mně, takže jsem celou ponechal a takto přežila). Vrcholová část stromků dost často zasychá nebo namrzá - toho se nelekejte, rostlina pak obráží na mnoha místech z pupenů na kmínku. Na zimu je dobré stromek chránit kolem kořenů - chvojím, případně jiným materiálem. Jako ideální se zdá sazenice prvním rokem jen přesadit do větších nádob, než ve kterých jsou dodávány a nechat je přezimovat první zimu, případně i následující  někde v teplotách těsně nad bodem mrazu (+2 - +6°C). Tím zajistíte přežití. V tomto případě je můžete nechat  někde v temnu a chladu (i nezaštípané) a párkrát za zimu jen velmi mírně zalít, aby úplně nevyschly (hlavně je nepřemokřit, mohly by uhnít!!). Prvním rokem chce sazenice každopádně dostatečné množství vody, ale přemokření také není správné. Pokud budete paulovnie v průběhu vegetace přihnojovat, bude to jedině dobře. Použít můžete různá hnojiva běžně prodávaná, která jsou zaměřená na růst listů, květů nebo na lepší vyzrávání dřeva. Mně se osvědčily i naložené slepičince a naložené kopřivy. Klasicky hnojivo NPK - dusík pro růst, fosfor pro tvorbu květů a draslík pro dobré vyzrávání dřeva. Co se týká vzdálenosti, ve které paulovnie vysadit, na to se názory liší. Nejmenší vzdálenost je udávána asi na 1,5 metru, já si myslím, že lepší jsou 2, případně i 3 metry, protože paulovnie se dost větví, což uvidíte druhým rokem, až začne na jaře pouštět množství výhonků, listy jsou velké a ty potřebují dostatek světla. Postranní pupeny a malé výhonky musíte zavčas z kmínku odstraňovat a nechávat pouze jeden - ten nejvýše položený, který bude tvořit kmen. Výhonky lze snadno odlamovat. Odlamujte je ale hned, jak se objeví, pokud byste je odlamovali později, hrozí vyšší riziko vstupu infekce do rostliny, i když paulovnie s tímto většinou problémy nemají. Pokud toto dělat nebudete, může se stát, že z paulovnie budete mít keř. Zvlášť Paulownia tometosa je celkem mohutný strom a potřebuje dost místa. Co se týká kvetení, tak paulovnie začínají tvořit poupata už na podzim, na jaře (v květnu) pak vykvétají. Záleží ale na tom, jak silná bude zima (poupata mohou namrzat). Běžné mrazy v ČR ale normálně zvládají, což dokládají fotky kvetoucích paulovnií po celé republice. Kvést mohou už třetím rokem, spíše ale ještě později (záleží na druhu). Znám ale i případy, kdy malé stromečky vykvetly už prvním rokem. Na květ je údajně nejlepší Paulownia tomentosa, ale ostatní paulovnie samozřejmě kvetou také. Květy jsou fialové až namodralé barvy, někdy růžové a vůní připomínají vanilku. Listy mohou mít i 0,75 metru v průměru, obsahují dostatek bílkovin a zvířatům chutnají, proto je dobré stromek chránit proti okusu. Listy se mohou zkrmovat. Když větve paulovnie seříznete na asi 3 pupeny, donutíte rostlinu dělat velké listy. Nevýhodou pak ale je, že téměř vůbec nepokvete. Paulovnie velmi dobře snáší seřezávání, můžete tedy její růst regulovat. Nejlepší je řez na jaře a na začátku léta. Dá se pěstovat i jako kbelíková rostlina v nádobách a má a v minulosti i měla využití jako mobilní zeleň. Svými velkými listy může ozdobit posezení, pergoly, atd. Zimovat rostliny pak můžete např. ve skleníku. Pokud se Vám bude zdát, že stromek zimu nepřežil nebo se Vám jako mladý zlomí, nezoufejte, velmi snadno obráží a pouští nové výhonky na spoustě míst, dokonce i z báze na hranici mezi kořeny a kmenem.

 

 

 

 

 

 

TOPlist